Máte pocit, že často končíte s tím, že svým dětem pomáháte až příliš?🧒 Ať už je to záminka, že chceme pomoci, nebo prostě spěcháme, často děláme za děti věci, které by si mohly zkusit samy: oblékání, krmení, nebo uklízení hraček. Tento zvyk jim však může bránit v učení se dělat věci samostatně.
Když pak dětem komentujeme každý jejich krok, ať už pozitivně či negativně ("To je dobře", "Ne, ne takhle"), můžeme nevědomky přerušovat jejich přirozený vývoj a učení. 🧸 Jak tedy můžeme opravdu pomoci?
Věřte v jejich schopnost dělat věci samy. Můžete být překvapeni, co všechno zvládnou! 🌟
Ukažte příklad pomalých a pečlivých pohybů, jak se něco dělá správně. 😊
Nechejte je zkoušet, zatímco budete pouze pozorovat s úsměvem na tváři. Minimalizujte jak fyzické, tak verbální zásahy. 💬
Nabídněte pomoc, pokud se dostanou do obtíží, ale neberte jim možnost zkusit to sami. Naučte je, jak požádat o pomoc, když ji opravdu potřebují. 💁
Až úkol dokončí, neváhejte je pochválit! Ale snažte se vyhnout soudům – raději popište, co se stalo: "Obul jsi si boty sám!" a vyjádřete své pocity: "Jsem na tebe tak hrdý/á". 👍
Podpořit samostatnost našich dětí může být výzvou, ale je to jeden z nejlepších darů, které jim můžeme dát. Díky tomu se stanou silnějšími, sebevědomějšími a šťastnějšími v dospělelosti.
